Úvod Průvodce Výnosy a splatnost

Výnosy a splatnost

Kolik dluhopis skutečně vynese, nezávisí jen na výši kupónu, ale také na ceně, za kterou ho koupíte, na způsobu splácení a na nákladech. Tady najdete vysvětlení pojmů, které výnos ovlivňují.

Pevný a pohyblivý kupón – jaký je rozdíl?

Zákon o dluhopisech uvádí několik způsobů, jak určit výnos dluhopisu. Nejběžnější jsou dva:

  • Pevný kupón – úroková sazba je stanovená předem a po celou dobu se nemění. Investor dopředu ví, kolik dostane.
  • Pohyblivý (variabilní) kupón – sazba se odvozuje od jiné veličiny, například od referenční úrokové sazby, a v čase se mění. Může vzrůst i klesnout.

U pohyblivého kupónu je důležité v emisních podmínkách zjistit, od čeho se sazba odvozuje, jak často se přepočítává a zda má stanovené minimum či maximum. Žádný typ není automaticky lepší; každý nese jiná rizika.

Jak často se vyplácí kupón?

Zákon nestanoví jednotnou frekvenci výplaty – určují ji emisní podmínky konkrétního dluhopisu. Běžně se setkáte s výplatou ročně, pololetně, čtvrtletně, u některých emisí i měsíčně.

Důležitý je také tzv. rozhodný den: úrok dostane ten, kdo je vlastníkem dluhopisu k tomuto dni. Podle zákona nesmí rozhodný den pro výplatu předcházet dni výplaty o více než 30 dnů ani následovat po něm. Pokud dluhopis prodáte krátce před výplatou, je proto dobré vědět, komu kupón připadne. Podrobnosti o datech výplat a o tom, kdo je vyplácí, najdete v emisních podmínkách.

Co je výnos do splatnosti?

Výnos do splatnosti (anglicky yield to maturity, YTM) vyjadřuje, jaký roční výnos investor získá, pokud dluhopis koupí za aktuální cenu, drží ho až do splatnosti a emitent vše řádně zaplatí. Zohledňuje nejen kupóny, ale i rozdíl mezi nákupní cenou a jmenovitou hodnotou, kterou dostanete na konci.

Proto se výnos do splatnosti může lišit od kupónové sazby. Koupíte-li dluhopis pod jmenovitou hodnotou, bývá výnos do splatnosti vyšší než kupón; koupíte-li ho nad ní, bývá nižší. Jde o výpočet za předpokladu, že vše proběhne podle plánu – nezohledňuje riziko nesplacení, poplatky ani daně.

Proč se cena dluhopisu liší od jmenovité hodnoty?

Jmenovitou hodnotu emitent splácí až při splatnosti. Do té doby se cena dluhopisu na trhu řídí nabídkou a poptávkou a na ni působí hlavně:

  • úrokové sazby – když na trhu rostou, starší dluhopisy s nižším kupónem ztrácejí atraktivitu a jejich cena klesá, a naopak,
  • vnímaná důvěryhodnost emitenta – pokud roste obava, že dluh nesplatí, cena klesá,
  • doba zbývající do splatnosti a likvidita konkrétní emise.

Cena se obvykle uvádí v procentech jmenovité hodnoty. I emisní kurz při vydání může být od jmenovité hodnoty odlišný.

Co je poměrný (alikvotní) úrokový výnos?

Úrok se u dluhopisu načítá průběžně, ale vyplácí se jen k určitým datům. Když se dluhopis prodává mezi dvěma výplatami, má prodávající nárok na úrok za dobu, kdy dluhopis držel. Tato částka se nazývá alikvotní úrokový výnos (AÚV).

V praxi kupující zaplatí cenu dluhopisu a navíc AÚV od poslední výplaty kupónu do dne obchodu. Při nejbližší výplatě pak dostane celý kupón. Zákon o dluhopisech používá pojem poměrný výnos zejména u předčasného splacení: pokud emitent nebo investor dluhopis splatí či nechají splatit dříve, vyplácí se spolu s jistinou i poměrná část výnosu, pokud emisní podmínky nestanoví jinak.

Jednorázové a postupné splácení jistiny

Zákon o dluhopisech umožňuje dva základní způsoby splácení:

  • Jednorázové splacení – celá jmenovitá hodnota se vrací najednou k datu splatnosti. Do té doby investor dostává jen kupóny. Je to nejčastější podoba.
  • Postupné splácení (amortizace) – jistina se vrací ve splátkách, jejichž výši stanoví emisní podmínky. Investor tak dostává peníze zpět průběžně a úrok se počítá z postupně se snižující dlužné částky.

U jednorázového splacení je velká část peněz vázána až do konce a záleží na tom, zda bude emitent schopen k jednomu datu splatit celou částku. Způsob splácení je vždy uveden v emisních podmínkách.

Co je předčasné splacení dluhopisu?

Předčasné splacení znamená, že dluhopis je splacen dříve, než nastane datum splatnosti. Podle zákona o dluhopisech platí:

  • Emitent smí dluhopisy splatit předčasně jen tehdy, pokud to emisní podmínky připouštějí a stanoví k tomu podmínky.
  • Investor může žádat předčasné splacení jen tehdy, pokud to umožňují emisní podmínky nebo zákon – například po některých podstatných změnách schválených schůzí vlastníků dluhopisů.

Emisní podmínky mohou určit, že při předčasném splacení emitentem nemusí být splacena celá jmenovitá hodnota, pokud investor dostane alespoň emisní kurz, který zaplatil. ČNB připomíná, že bez takového ujednání emitent obecně nemá povinnost dluhopis předčasně odkoupit.

Co jsou dluhopisy s nulovým kupónem?

Dluhopis s nulovým kupónem (bezkupónový, anglicky zero-coupon) nevyplácí žádné průběžné úroky. Investor jej kupuje se slevou, tedy za cenu nižší než jmenovitá hodnota, a při splatnosti dostane celou jmenovitou hodnotu. Výnosem je právě rozdíl mezi nákupní cenou a jmenovitou hodnotou – zákon o dluhopisech tento způsob určení výnosu výslovně uvádí.

Takto fungují například státní pokladniční poukázky, krátkodobé státní cenné papíry se splatností do jednoho roku. Ilustrační příklad: dluhopis se jmenovitou hodnotou 10 000 Kč koupený za 9 500 Kč přinese při splacení rozdíl 500 Kč. Protože se nic nevyplácí průběžně, celý výnos závisí na tom, zda emitent na konci zaplatí.

Jak výnos ovlivní poplatky a daně?

Kupónová sazba ani výnos do splatnosti nezohledňují náklady, které investor nese. Skutečný výnos mohou snížit například:

  • poplatky za nákup a prodej, za úpis nebo za vedení účtu u obchodníka s cennými papíry,
  • daně z úroků a případně ze zisku z prodeje.

U fyzických osob se z úroků z dluhopisů obecně uplatňuje srážková daň, kterou při výplatě strhává plátce, takže investor dostává úrok už zdaněný. Existují ale výjimky, například u některých dluhopisů vydaných v zahraničí, a jiná pravidla mohou platit pro zisk z prodeje. Daňové zacházení závisí na konkrétní situaci, proto je vhodné ho ověřit u Finanční správy nebo daňového poradce.

Jak úrokové sazby ovlivňují cenu dluhopisu?

Mezi úrokovými sazbami na trhu a cenou již vydaných dluhopisů s pevným kupónem je obrácený vztah. Když sazby rostou, nové dluhopisy nabízejí vyšší úrok a ty starší s nižším kupónem musí zlevnit, aby byly pro kupující stejně zajímavé. Když sazby klesají, starší dluhopisy s vyšším kupónem naopak zdražují.

Citlivost na změnu sazeb bývá větší u dluhopisů s delší dobou do splatnosti. U dluhopisů s pohyblivým kupónem je tento vliv obvykle menší, protože se sazba průběžně přizpůsobuje. Pokud investor drží dluhopis až do splatnosti a emitent řádně splatí, kolísání ceny v mezidobí se ho přímo nedotkne – projeví se hlavně při prodeji před splatností.

Odkazy a odborné zdroje

  1. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech (Zákony pro lidi) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-190
  2. Ministerstvo financí – Finanční nástroje (státní dluhopisy) https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/financni-nastroje
  3. ČNB – Změna při vyplácení srážkové daně https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/pravni-predpisy/zmena-pri-vyplaceni-srazkove-dane/
  4. ČNB – Desatero pro drobné investory do korporátních dluhopisů https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/ochrana-spotrebitele/desatero_investor_korporat_dluhopisy/

Průvodce má informační a vzdělávací charakter. Není investičním, daňovým ani právním doporučením.

Další oblasti průvodce